7 otázek na tělo

Je důležité vyčíst maximum z posledních dotací, dokud je to ještě možné. Málo aktivní přístup obce v předchozích desetiletích způsobil, že jsme promeškali mnoho milionů korun. Dotační možnosti postupně zanikají, a proto je důležité jejich využití v maximální možné míře. To by mělo být jednou z nejvyšších priorit v následujících letech.

Obec v posledních čtyřech letech opravdu přidala na kulturních akcích, transparentnosti, neuvěřitelným způsobem na informování občanů a především na fungování technických služeb a údržbě obce.

To nejsou samozřejmosti. Aby všechny tyto dobré věci zůstaly zachovány, bude potřeba silná politická vůle.

Co naopak nefunguje, je spolupráce napříč politickými stranami. Opozice, a je to její právo a já to chápu, velmi často bojkotuje jakýkoliv rozvoj obce. Za mě tedy nefunguje spolupráce politiků, a to i některých členů rady obce. Právě tady je ještě hodně prostoru ke zlepšení.

Především bych chtěl, aby se škola stala místem i pro mimoškolní aktivity. A aby se do života školy více zapojovali i rodiče. Právě tady podle mě máme ještě prostor ke zlepšení ve spolupráci s kroužky, programy apod. Také bych uvítal lepší komunikaci ze strany školy vůči obci.

Kromě systematických oprav cest, odvodnění, nových chodníků, modernizace autobusových zastávek a postupného odstraňování nebezpečných míst je potřeba zaměřit se i na další konkrétní opatření.

Samozřejmě to chce i kamery na vybraných veřejných prostranstvích. Jako jeden z největších úkolů se nabízí vybudování úsekového měření a přechodů na rozcestí a u rehabilitačního centra.

Půjčky by nikdy neměly sloužit k řešení běžného provozu a běžných oprav, obzvláště ne před volbami, aby se politik zalíbil voličům. Půjčka je podle mě obhajitelná pouze v případě, pokud se s ní dorovnávají získané dotační prostředky nebo se investuje do nezbytné infrastruktury či do projektů, které se finančně vrátí.

Budování centra je jen takové politické pozlátko, takový líbivý projekt některých politiků, kteří asi nevědí nebo se jim nechce věnovat skutečné práci pro obec a občany.

Pokud za centrum utratíte 150 milionů korun, tak všechny následující požadavky občanů budete muset odbýt s tím, že obec na ně nemá peníze.

Rozvoj centra obce musí být primárně spojen s postupným, smysluplným a ideálně ekonomicky návratným plánem. Nemá smysl investovat 150 milionů korun do centra, do kterého občané stejně nebudou chodit, protože budou mít rozbité cesty a v zimě nesjízdné komunikace.

Na tuto otázku musím odpovědět ve dvou rovinách.

Jako občan si myslím, že obchodů je dnes v ČR poměrně dost a řada se jich nachází poměrně nedaleko.

Na druhou stranu jako místostarosta už čtyři roky poslouchám požadavky občanů na lepší dostupnost potravin a služeb a řeším řadu problémů s bezpečností. Bližší dostupnost potravin může snížit rizika především pro seniory, kteří si budou moci nakoupit pár metrů od centra obce.

Moje odpověď proto není jednoduchá. Od samotného začátku primárně podporuji referendum a je potřeba respektovat jeho výsledek. Pokud si občané v referendu většinově řeknou, že supermarket chtějí, je potřeba jejich rozhodnutí respektovat.

Zároveň ale absolutně nesouhlasím s výstavbou obchodu u schodů pod obecním úřadem, kde to podle mě od začátku nedávalo ekonomicky ani logisticky žádný smysl.

Pokud občané v referendu supermarket chtít budou, pak se jako nejvhodnější ze všech možností jeví zvolený soukromý pozemek vedle benzinky, který je pro obdobnou výstavbu určen už více než deset let.

Hlavní prioritou by mělo být úspěšné dokončení infrastruktury a udržitelný rozvoj. V první řadě je nutné se zaměřit na dostavbu chodníku na dolním konci, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel v této části obce. Zásadním klíčem k úspěchu bude plné využití všech dostupných dotačních programů, které nám umožní obec rozvíjet bez extrémního tlaku na vlastní rozpočet. V neposlední řadě musíme klást velký důraz na ochranu životního prostředí, zejména na efektivní zadržování vody v krajině.

Velkou pochvalu si zaslouží skvěle fungující spolkový život, bohatá kultura a spolehlivý svoz odpadu. To jsou oblasti, které dělají z naší obce živé a příjemné místo pro život.

Rád bych viděl větší důraz na sportovní a pohybové aktivity. Pohyb je pro zdravý vývoj dětí naprosto klíčový a naše školská zařízení by měla nabízet co nejvíce příležitostí, jak v dětech probudit lásku ke sportu a aktivnímu životnímu stylu.

Bezpečnost občanů, a především dětí, je pro mě prioritou. Chci prosadit pokračování ve výstavbě chodníků a také zavedení systému úsekového měření rychlosti, které efektivně zklidní dopravu na rizikových místech v obci.

Zadlužení obce vnímám jako legitimní nástroj, ale pouze v případě udržitelné výstavby a strategických investic. Půjčka je rozumná tehdy, pokud jde ruku v ruce s dotačním spolufinancováním a přinese obci dlouhodobou hodnotu.

Nemyslím si, že by to měla být jedna z prvních priorit. V obci máme aktuálně palčivější problémy, zejména v oblasti bezpečnosti a infrastruktury, které je potřeba vyřešit nejdříve.

Proti výstavbě nejsem. Vzhledem k současné situaci je pro nás vznik nového obchodu výhodný – občané získají lepší občanskou vybavenost a širší možnosti nákupu, a to vše bez finanční angažovanosti ze strany obce.

Více by se měla věnovat občanům: cíleně zjišťovat jejich potřeby (např. dotazníky v Obecních novinách, na několika místech v obci (např. prodejny, obecní úřad, zastávky MHD apod.) umístit schránky, do kterých mohou lidé vkládat své písemné podněty – ty následně vyhodnocovat a zveřejňovat v Obecních novinách, které oslovují dle mého názoru nejvíce občanů. Získané podněty zveřejnit i na Zastupitelstvu obce.) Z toho vyplynou priority, kam zaměřit svou pozornost.

Dle mých osobních zkušeností dobře funguje kulturní a společenský život (Den obce, Ogar fest, Dětský den, Obecní ples, Masopust, Pout, Rybářský den atd.). V místě a okolí našeho bydliště panují i dobré sousedské vztahy se vším, co k nim patří (např. vzájemná sousedská výpomoc) a mrzí mě, že tyto věci, které bývaly na vesnici samozřejmostí, se na některých místech v obci vytratily a nahradila je nadměrná uzavřenost, neochota domluvit se a navzájem se tolerovat.

Asi lepší, efektivnější, vstřícnější vzájemnou komunikaci škola/školka – obecní úřad. Upřímně konstatuji, že nemáme děti ani vnoučata, které navštěvují místní školu/školku, ale mám poznatky odjinud. Ráda bych podpořila již od nejútlejšího věku intenzivní výuku anglického jazyka ve školkách, nejlépe pod vedením rodilého mluvčího.

Pro mne je jasnou prioritou bezpečnost lidí v souvislosti se silniční dopravou. Denně totiž vidím nerespektování povolené rychlosti motoristů v obci. Zejména v nepřehledných úsecích mají zejména děti a seniori velký problém s přecházením silnice. Pokud se nemýlím, na průtahu obcí jsou pouze dvě místa, určená pro přechod chodců: u Huťařství a u Rehabilitačního centra. Domnívám se, že u autobusových zastávek přechody scházejí. Velmi sporná je také frekventovaná křižovatka poblíž železničního přejezdu u palírny „U Jakuba“ a u blízké večerky. Dle mne je třeba zvážit změnu přednosti v jízdě.

Dluhy ano, ale pouze na smysluplné věci, které budou pro občany přínosem a pozitivně ovlivní jejich každodenní život. Jako příklad uvádím občanskou vybavenost (např. renovaci/rozšíření objektu prodejny Hruška), či pomoc s bydlením (např. přestavba staré školy na obecní byty). Podmínkou je, aby jakákoli půjčka byla zcela transparentní a aby byly zajištěny co nejvýhodnější podmínky pro obec.

Neměla. Dle mého názoru uměle vytvořené centrum obce nezaručuje, že se tam lidé budou spontánně scházet a zbytečně by se tím obec zadlužila. Už tak úpravy stály mnoho peněz a žádný efekt to nepřineslo. Když už se znovu hovoří o „výstavbě centra obce“, ptám se, co konkrétně si pod tímto pojmem mám představit? V této souvislosti mi přijde mnohem smysluplnější investice do modernizace objektu prodejny Hruška, která se tím může stát pro lidi atraktivnější.

Můj osobní názor je negativní, jako je negativní můj osobní postoj obecně k rozpínavosti zahraničních obchodních řetězců zejména v menších obcích. Podle mě je také třeba zvážit v této souvislosti dopady nutnosti změny územního plánu. Zároveň ale plně respektuji právo rodiny Řezníčkovy, aby mohla dle svého uvážení disponovat s rodinným majetkem.

Pro mě je prioritou pokračovat v tom, co jsme začali — dotáhnout rozjeté projekty do konce a zároveň rozjet nové. Přitom nesmíme zapomínat na každodenní potřeby občanů. Chci chránit vše, co naši obec dělá výjimečnou — přírodu, klid, vesnický ráz i živý komunitní život. Nejen velké projekty, ale i menší věci, které lidem usnadní každodenní život.

Skvěle funguje komunitní a spolkový život — lidé se rádi setkávají, zapojují se do akcí a táhnou za jeden provaz. To je něco, co se nedá koupit ani naplánovat, a na co jsme právem hrdí. Stejně tak vnímám, že vazba obce a občanů se pevně vybudovala. Přála bych si, aby se diskuse v obci vedly věcně a s respektem — bez pomluv a zloby.

Záleží mi na tom, aby v Kunčicích bylo místo pro každé dítě — v mateřské i základní škole. Chci podporovat mimoškolní aktivity, kroužky a ekologickou výchovu, která děti přirozeně propojí s přírodou kolem nás. Důležitá je pro mě také úzká spolupráce obce jako zřizovatele s vedením školy — jen tak můžeme školu skutečně rozvíjet.

Bezpečnost vnímám velmi konkrétně — bezpečné chodníky, přechody, zpomalovací prvky a dobré osvětlení. Stejně důležitá je prevence — spolupráce s policií, hasiči a programy pro děti ve školách. Nechci, aby do obce proudilo více aut, než je nezbytně nutné — každý nový zdroj zbytečné dopravy bezpečnost jen zhoršuje.

Jsem zastáncyní odpovědného hospodaření a vyrovnaného rozpočtu — to je pro mě základ. Ale ne vždy to jde, a ne vždy je to špatné. Zadlužení s péčí hospodáře, který to má promyšlené.

Centrum obce je vizitkou každé vesnice. Nicméně podoba a finanční náklady, které se v minulosti prosazovaly, podle mého názoru charakteru Kunčic neodpovídají. Chci, aby výsledek skutečně respektoval vesnický ráz naší obce a zároveň její finanční možnosti.

Kunčice jsou krásnou podhorskou vesnicí a chci, aby si svůj charakter zachovaly. Velké obchodní řetězce do vesnického rázu podle mého názoru nepatří — navíc máme v dosahu dostatek obchodních možností. Správnou cestou vidím podporu rekonstrukce a revitalizace místní prodejny v centru obce. Jsem přesvědčena, že i naše malá prodejna může být stejně atraktivní a vyhledávaná jako například v nedalekých Trojanovicích.

Najít jednu prioritu je poměrně obtížné, ale osobně bych byl rád, kdybychom mohli pokračovat v trendu rozumného rozvoje při zachování vesnického rázu obce a bez nadměrného zatěžování obecního rozpočtu, podobně, jak se tomu činilo v končícím volebním období. Velmi se mi líbí projekt komplexní rekonstrukce dolní nádrže Žabák včetně přilehlého okolí a také bych se rád zasadil o rozvoj dostupného bydlení v obci.

Nenapadá mě žádná oblast, která by v Kunčicích vyloženě nefungovala, hlavně občanská vybavenost je na obec naší velikosti velmi slušná – pošta, obchod, praktický lékař, zubář, ZŠ a MŠ, dům s pečovatelskou službou, knihovna, dokonce i bankomat máme! Největší úzké hrdlo, bránící v dalším rozvoji obce, tak vidím především v ne příliš dobré politické atmosféře, která je zbytečně polarizovaná a praktikující „odezdikezdismus“ – plánování a realizování projektů přesahujících jedno volební období se při změně politické reprezentace ukazuje v naší obci jako takřka nemožné.

Školou povinný už nějakou dobu nejsem, takže informace z první ruky nemám. :-) Systém vzdělávání v ČR by si celkově zasloužil větší reformu, ale něco takového není v kompetenci obce. Obec by tak hlavně měla zajišťovat potřebnou infrastrukturu pro kvalitní vzdělávání, která usnadní práci učitelům a zpříjemní učení žákům.

Podle statistik Policie ČR naštěstí žijeme ve velmi bezpečné oblasti a pokusím se udělat všechno proto, aby tomu tak zůstalo i nadále. Největší riziko spatřuji především v bezpečnosti silničního provozu, kde potřebujeme více přechodů pro chodce, zlepšit noční osvětlení vybraných cest a pokračovat v opravách silnic nižšího řádu. Nedobré sousedské vztahy bych se pokoušel řešit mediací, aby nepřerůstaly do občanskoprávních sporů.

V současné době poměrně vysokých úrokových sazeb s tendencí k jejich dalšímu růstu bych byl u půjček velmi opatrný. Výrazné zadlužení obce bych podpořil pouze v případě, kdyby takový projekt vedl k výraznému a prokazatelnému zlepšení kvality života všech obyvatel Kunčic.

Z centra obce by se měla stát dlouhodobá priorita, která se bude realizovat až v momentě, kdy na ni bude existovat široká obecní shoda. Do té doby nemá cenu spěchat.

Vox populi, vox Dei – ať si občané v chystaném obecním referendu sami rozhodnou, zda v Kunčicích Penny chtějí. Jsem připraven respektovat jejich názor ze 100 %.

Za důležitou prioritu považuji maximální využití dostupných dotačních titulů. Podmínky evropského financování se budou postupně měnit, proto bychom měli mít připravené kvalitní projekty a aktivně využívat možnosti spolufinancování.

Velmi dobře fungují obecní a společenské akce. Je vidět, že lidé mají chuť se potkávat a být součástí života obce. Naopak bych uvítal, kdyby se některá témata ve veřejném prostoru řešila méně emotivně a více věcně, s respektem a nadhledem.

Chybí mi výraznější profilace škol a školek. Mohly by se více zaměřit například na jazyky, matematiku, technické obory nebo sport. Cílem by mělo být využít potenciálu organizace a pomoci tak dětem objevit jejich talent a dlouhodobě jej rozvíjet.

Za klíčovou považuji prevenci a včasné řešení problémů. Obec může pomoci předcházet sporům vhodnou komunikací či mediací například u problémů s hlukem, podnikatelskými aktivitami nebo sousedským soužitím.

Dluh nemusí být vždy špatné. Důležité je, na co si obec půjčuje, za jakých podmínek a zda úvěr pomůže získat další dotační prostředky. Zadlužení ale nesmí ohrozit běžné fungování obce ani její budoucí možnosti.

Centrum obce považuji za důležité, ale nemusí vzniknout celé najednou. Lze jej budovat postupně tak, aby už každá etapa zlepšovala veřejný prostor a vytvářela příjemné místo pro setkávání lidí.

Nemyslím si, že každá obec potřebuje supermarket. U obce naší velikosti podle mě může potřeby obyvatel dobře pokrýt i obchod s menší prodejní plochou.

Pro mě je nejdůležitější, aby se v Kunčicích dobře žilo lidem v každé části obce a v každém věku. Nejde jen o nové stavby a projekty, ale o promyšlený rozvoj, který dlouhodobě dává smysl a nezhoršuje kvalitu života.

Proto bych chtěla řešit především věci, které ovlivňují každodenní život – bezpečnost, cesty a chodníky, osvětlení, školy a školky, služby, veřejný prostor a smysluplné využití obecního majetku. Zároveň bychom měli využít dostupné dotační možnosti, ale u každé větší investice zvažovat nejen její přínos, ale i náklady a budoucí provoz.

Myslím, že dobře funguje společenský a komunitní život. Máme řadu akcí, kde se lidé potkávají – Den obce, Ogar fest, dětský den, pout atd. Líbí se mi také, že se obec postupně posouvá a snaží se věci zlepšovat.

Zároveň bychom mohli více využívat názory samotných občanů – například prostřednictvím pravidelných dotazníků nebo jednoduché možnosti posílat podněty obci. Právě lidé, kteří v obci žijí, často nejlépe vědí, co je potřeba zlepšit.

Naopak mi někdy vadí atmosféra ve veřejné debatě. Některá témata se zbytečně vyhrocují a objevují se i neověřené informace. Můžeme mít různé názory na vedení obce, ale podle mě není v pořádku, aby se kvůli veřejné funkci člověk stával terčem osobních útoků nebo aby se tyto útoky přenášely na jeho rodinu. K lidem ve vedení obce i jejich rodinám bychom se měli chovat stejně, jak bychom chtěli, aby se ostatní chovali k nám a našim dětem.

Myslím, že bychom měli více jít s dobou a dětem nabídnout co nejvíce možností rozvíjet to, co je baví a v čem mají potenciál – například jazyky, sport a další aktivity. Stejně důležité je pro mě, aby se děti cítily bezpečně a aby škola i školka dokázaly reagovat na dnešní problémy, jako je kyberšikana, tlak sociálních sítí nebo psychická nepohoda.

Sama mám zkušenost, jak důležitý je individuální přístup. V souvislosti s nástupem mojí dcery do školky jsem se ze strany vedení školy setkala s přístupem a doporučením, které bylo naprosto nepřijatelné, neetické a nevhodné. Naopak všechny paní učitelky nám velmi pomohly a jejich přístupu si opravdu vážím. I proto bych chtěla podporovat větší respekt k individuálním potřebám každého dítěte – samozřejmě vždy v rámci zákona a možností školy.

Za důležitou považuji také větší otevřenost a transparentnost vedení školy, a to i při nakládání s prostředky, které škola dostává. Rodiče i obec by podle mě měli mít možnost lépe rozumět tomu, jak jsou tyto prostředky využívány.

Bezpečnost pro mě není jen o dopravě, ale především o tom, aby se lidé v obci cítili bezpečně – na silnicích, ve veřejném prostoru i děti ve škole a školce.

Velkou pozornost bych věnovala místům, kde se potkává rychlá doprava s dětmi a chodci. Například na dolním konci u kostela si malé děti hrají v těsné blízkosti silnice, kolem které projíždějí auta vysokou rychlostí. Podobná riziková místa bychom měli aktivně hledat a řešit.

Důležité jsou pro mě také chodníky, osvětlení, bezpečné přechody a bezpečná cesta dětí do školy a školky. Především bychom měli problémům předcházet, ne je řešit až poté, co se něco stane.

Půjčit si samo o sobě není ani dobře, ani špatně. Rozhodující je, na co si půjčujeme, kolik nás to bude stát a co nám investice přinese.

Ve své práci se zabývám finanční analýzou a reportingem v mezinárodním prostředí a jsem zvyklá posuzovat rozhodnutí nejen podle současného stavu, ale také podle rizik a dlouhodobých dopadů.

Za mě nedává smysl zadlužovat obec kvůli běžnému provozu nebo jen proto, aby něco před volbami dobře vypadalo. U smysluplné investice, která bude sloužit desítky let, může být úvěr naopak správným nástrojem. Vždy ale musíme vědět, kolik si můžeme dovolit, jaké budou celkové náklady a jaký přínos bude mít investice pro občany.

Podle mě ne. Ne proto, že bych byla proti myšlence centra obce, ale protože bychom nejdříve měli řešit to, co lidé potřebují každý den – bezpečné cesty a chodníky, osvětlení, bezpečnost, služby a stav obecního majetku.

Centrum může být zajímavou vizí, ale jde o velkou investici a dlouhodobý závazek. Nejdříve bych proto chtěla znát jeho celkové náklady, budoucí provozní náklady a skutečný přínos pro občany.

Úplně ho nezavrhuji. Pokud se ukáže, že na něj máme finanční prostor, má jasný přínos a dlouhodobě dává smysl, ráda se o jeho podobě budu bavit.

Na Penny Market nemáme jednoduché ano, nebo ne. Především bych chtěla znát názor občanů a pokud se uskuteční referendum, jeho výsledek budu plně respektovat.

V centru už jeden obchod máme a měli bychom přemýšlet i o tom, jak zlepšit jeho fungování. Penny by na druhou stranu mohl přinést výhody, zejména pro seniory – kratší cestu, větší výběr a v některých situacích i větší bezpečí.

Nechci projekt podporovat jen proto, že zní dobře, ani ho odmítat z principu. Pokud se občané v referendu vysloví pro jeho výstavbu, budu jejich rozhodnutí plně respektovat.